Nabídka dluhopisů je v České republice velmi pestrá. Obsahuje státní dluhopisy České republiky, korporátní nebo firemní dluhopisy vydávané velkými společnostmi, ale i high yield dluhopisy nabízené neznámými start-upy.
Vydání dluhopisů společnostmi je v naší republice poměrně snadné, a i proto je emise korporátních dluhopisů často využíváno jako cesta, jak získat prostředky na nové nebo stávající podnikání. Na co si dávat při výběru dluhopisové investice pozor? Některá základní kritéria naleznete níže v našem článku.
Kdo dluhopis vydává?
Osoba emitenta je klíčovou okolností, která slouží k posouzení rizikovosti dluhopisu. Jinou rizikovost pro investora bude mít státní dluhopis, jinou obligace vydávaná neznámou společnost. Nejde ani tak o to, jestli emitenta známe podle jména, nebo ne, jako spíše o jeho velikost, délku působení a kapitálovou stabilitu. Přednost při získávání informací o emitentovi bychom měli dávat údajům o jeho kapitálové stabilitě, vnitřním uspořádání a délce působení. Důležitým prvkem je i složení managementu emitenta, tedy informace o osobách, které emitenta řídí.
Základní informace o emitentovi korporátního dluhopisu lze nalézt v Obchodním rejstříku. Vedle informací o délce působení, složení managementu a historii emitenta jsou něm zveřejňovány i základní ekonomické výkazy o činnosti emitenta.
Důvod a účet emise dluhopisu
Zjištění důvodu pro emisi dluhopisů a účelu, na který budou získané prostředky použity, je též podstatné pro posouzení rizika dluhopisu. Neposlouží přímo k posouzení rizikovosti investice, ale umožní investorovi učinit si vlastní úsudek o tom, k čemu emitent kapitál shromažďuje. Můžeme zjednodušit, že více důvěry u investorů získá emitent, který si půjčuje na něco, čemu rozumí a s čím má dlouhodobou zkušenost, než emitent, který se snaží vybudovat nové podnikání v jemu neznámém oboru.
Velikost emise
Pokud je velikost emise malá, je vždy otázkou, proč si emitent nepůjčil výhodněji – v bance. Naopak velké emise v řádu stovek miliónu korun mohou vzbuzovat obavu, zda si emitent neukousl velké sousto. Objem emise by měl být úměrný celkovému kapitálu emitenta.
Malé emise, do 25 mil. Kč, vyžadují splnění menšího počtu zákonných povinností. Jedná se o emise dluhopisů, které mají omezení v distribuci – tyto dluhopisy nemohou být nabízeny investorům veřejně a nemohou být umístěny na regulovaný trh cenných papírů (například na burzu).
Emise dluhopisů nad 25 mil. Kč musí mít vedle emisních podmínek zpracován i tzv. prospekt, který schvaluje Česká národní banka. Vyhotovení prospektu a jeho schválení je podmínkou pro nabídku dluhopisu veřejnosti, stejně jako signálem, že emitent splnil řádně zákonnou informační povinnost vůči věřitelům. Nicméně, schválení prospektu ČNB neznamená nic více než to, že emitent splnil vyšší zákonné požadavky na poskytnutí informací o svém podnikání a o emisi dluhopisu. Česká národní banka neprověřuje kredibilitu emitenta ani efektivitu jeho podnikání.
Přesto je vydání prospektu znakem nižšího rizika, minimálně z pohledu splnění zákonných požadavků na poskytnutí informací ze strany emitenta.
Nákladovost dluhopisu a výnosnost podnikání emitenta
Výnos z dluhopisu, slibovaný emitentem investorovi, je pro emitenta nákladem, který bude muset v budoucnu investorovi zaplatit. Není ale jediným nákladem spojeným s vydáním a splacením dluhopisu.
S vydáním dluhopisu jsou vždy spojeny náklady na administraci vydání dluhopisu, na marketingové a propagační akce i náklady na odměny prodejcům dluhopisů. Souhrnně je můžeme nazývat náklady na distribuci.
Jedná-li se o dluhopis s prospektem, můžeme v prospektu zjistit výši nákladů na distribuci. Tyto musejí být v prospektu uvedeny, alespoň odhadem emitenta.
Nevydává-li emitent dluhopis s prospektem, nedozvíme se zpravidla o nákladech na distribuci nic. Přestože mohou být náklady na distribuci významnou položkou.
Příklad nákladovosti dluhopisu
Vydává-li emitent dluhopisy v emisi 50 mil. Kč na 3 roky s kupónem 6 % p.a., jednorázovými náklady na distribuci a marketing ve výši 7 %, pak pro něj platí následující pravidla.
Z 50 mil. Kč, které emitent prostřednictvím dluhopisu získá, je třeba odečíst jednorázově 7 %, čili 3 500 000 Kč. Zbude 46 500 000 Kč.
Z půjčených 50 000 000 Kč bude potřeba každý rok zaplatit na úrocích věřitelům – vlastníkům dluhopisu slíbený úrok (kupón) 3 000 000 Kč, celkem tedy za 3 roky 9 000 000 Kč.
Dohromady bude muset kapitál 46 500 000 Kč, který emitentovi zbude, za 3 roky vydělat na splacení jistiny 50 000 000 Kč, a na 9 000 000 Kč, které zaplatí na úrocích věřitelům. Celkem tedy 59 000 000 Kč. Dohromady tedy musí v našem příkladu vydělat kapitál 46 500 000 Kč za tři roky alespoň 12 500 000 Kč. Bez zisku pro emitenta.
To znamená, že výsledná nákladovost získaného kapitálu činí pro emitenta 8,26 % p. a. (12,5 mil. Kč děleno 46,5 mil. Kč rozloženo pomocí složeného úročení na 3 roky v procentuálním vyjádření).
Někdy je v prospektu dluhopisu uvedená odhadovaná výnosnost obchodního modelu. Pokud je tato nižší, než jsou celkové náklady na získaný kapitál, jde o výstražné znamení, že emitent nepočítá s tím, že by na splacení dluhopisů svým podnikáním vůbec vydělal.
Pokud emitent očekávanou výnosnost svého podnikání neuvádí, je na investorovi, aby si tuto odhadl sám. A posoudil, zda náklady na dluhopis nejsou vyšší než odhadované budoucí výnosy z podnikání emitenta.
Fungující, nebo zcela nový business?
Pokud už podnikání emitenta funguje, můžeme se při posuzování pravděpodobnosti řádného splacení dluhopisu soustředit na posouzení nákladovosti investovaného kapitálu (v našem příkladu výše 8,26 % p. a.) a výnosnosti business modelu emitenta. Podnikání emitenta běží, nebude třeba prvotních vstupních investic do zařízení a pracovníků. Emitent získané prostředky použije na zlepšení či rozšíření svého podnikání.
Pokud ale emitent bude muset nejprve business postavit – bude muset nakoupit stroje, materiál, zaplatit mzdy novým zaměstnancům apod., pak se nacházíme ve zcela odlišné situaci.
Zakoupené vybavení nebude s největší pravděpodobností emitent za 3 roky prodávat, aby získal prostředky na úhradu svého dluhu. Zdroje pro splacení jistiny se budou muset nalézt jinde. Buď si na ně musí emitent vydělat, nebo zajistit další, nové financování pro své podnikání.
Klíčová otázka je, zda v budoucnu bude financování na trhu dostupné a za jakou cenu. Což je věc nejistá. Proto je pravděpodobnost dalšího úvěrového financování emitenta nezbytného k úhradě závazku z dluhopisu dalším výstražným signálem, zvyšujícím celkovou míru rizikovosti dluhopisu.
Zajištěný, nebo nezajištěný dluhopis?
Zajištěný dluhopis je takový, u kterého emitent nabízí věřiteli zajištění pro případ své neschopnosti splatit dluhopis. Formy zajištění bývají různé, proto je třeba zajištění věnovat pozornost. Jinou váhu bude mít zajištění nemovitým majetkem nebo pohledávkami, a zcela jinou zajištění akciemi nebo ručením společnosti, která je mladá nebo neprosperuje.
Nezajištěný dluhopis je takový, u něhož emitent žádné zajištění pro případ neschopnosti splatit dluhopis nenabízí.
Podřízený, nebo nepodřízený dluhopis?
Podřízený dluhopis znamená, že jiné, nepodřízené závazky emitenta mají v případě splacení přednost před splacením podřízeného dluhopisu. Tyto závazky jsou dluhopisu nadřízeny a on jim podřízen.
Nepodřízený dluhopis znamená, že emitent staví svůj závazek z dluhopisu mezi své hlavní závazky. Což může investorovi připadat méně riskantní. Ale pozor. Existence nepodřízeného dluhopisu může znamenat, že emitent nebude mít šanci získat financování z banky. Neboť banky velmi nerady poskytují půjčky, které by měly horší postavení. Případně je poskytují z velmi vysokým výnosem.
Kovenanty
Kovenanty jsou závazky emitenta nad jeho právní povinnosti. Investor by měl pozorně sledovat, zda emitent nabízí něco navíc. Může jít o závazek nepřekročení určité výše zadlužení, nebo o možnost věřitelů podílet se na dozoru nad emitentem či dokonce ne jeho vedení. Může jít o jasný znak, že se emitent snaží získat vyšší důvěryhodnost u investorů.
Závěr
Byť může posouzení rizikovosti dluhopisu vypadat složitě, nejedná se o nepřekonatelnou překážku pro výběr vhodného dluhopisu. Při dodržení základních kritérií můžeme rychle oddělit zrno od plev a získat rizikové přijatelnou dluhopisovou investici.
Kde získat informace o dluhopisech?
Dobrým zdrojem informací o dluhopisem jsou emisní podmínky. Emisní podmínky je povinen vydat každý emitent dluhopisů. A poskytnout je investorům před nákupem dluhopisu. V emisních podmínkách je vždy uvedeno mnoho důležitých informací o dluhopisu, jeho formě a jeho splatnosti. Vyplatí se věnovat jim několik desítek minut svého času.
Chce-li emitent nabízet dluhopis veřejně, nebo jedná-li se o emisi v objemu větším než 25 mil. Kč, musejí být emisní podmínky uvedeny v tzv. prospektu. Náležitosti a obsah prospektu jsou významně rozsáhlejší než základní emisní podmínky.
Prospekt podléhá schválení Českou národní bankou. To ale znamená jen a pouze to, že emitent splnil všechny požadavky na obsah a náležitosti prospektu nic víc. Česká národní banka vede registr prospektů, v němž jsou dostupné všechny schválené prospekty.
Registr prospektů – místo, kde získat informace o emisi dluhopisů (pokud jde o dluhopisy s prospektem)
[sjednat_schuzku]